Husitsky choral (Hussite Chorale) Ceskoslovensky boj, February 9, 1940, p. 8.
Jsou urcite melodie, ktere se vziji narodum, jako by to byl jejich vlastni hlas. Viden je napriklad mozartovska hravost, ktera se pozdeji znovu vyjadruje Straussovymi valciky. Francie cerpa z lehkonoheho impresionismu lidovych zpevu, ktere naplnuji patnacte, sestnacte a sedmnacte stoleti. Naleznete je znovu v Debussym (ve spojeni s vlivem vychodni hudby), v Ravelovi, Rousselovi i v nejmodernejsi francouzske skole. Vzdycky objevime tentyz namet, romantickou, milostnou hru s nahlym prechodem do hluboke meditace.
Ceska hudba zije v jakemsi predznamenani dvou hlavnich motivu, ktere, a neni to nahodou, jsou i vyrazem celeho dvoustranneho duchovniho zivota naroda.
Na jedne strane je to choral husitsky, na druhe Svaty Vaclave. Pri blizsim rozboru velike rady nasich zavaznych skladeb nalezame silnou melodickou i harmonickou zavislost na choralu husitskem, kterou ackoli lze odvoditi od zavislosti na choralove strukture vubec, je pro nasi tvorbu priznacna nekterymi harmonickymi rysy a zasazenim do ramce skladby.
Znamena pro nas vzdycky silu, odhodlani. Husitsky choral je jakymsi kredem vseho statecneho, co je v ceskem narode a vnikne i do tech skladeb, kde nebyl puvodne ani v programu. Tak v Sukove symfonicke basni Praga. Harmonii i melodii Bozich bojovniku nalezame ovsem ve Smetanove Me Vlasti, ale i ve Fibichovi, Sukovi, Dvorakovi, v Axmanovi i Martinu.
Husitsky choral je vyrazem ceske duse, jako jeho slova jsou rozkazem ceskym vojskum.

Translation:
There are certain melodies that are inherent to the nation, as if they were its very voice. Vienna's voice, for example, is the playfulness of Mozart, with its more recent expression in [Johann] Strauss's waltzes. France, on the other hand, finds its inspiration in the lightlegged impressionism of folk songs of the fifteenth, the sixteenth and the seventeenth centuries. You will find them again in Debussy (here they are mixed with the music of the East); in Ravel, Roussel; even in the modern French school. It is always the same model – romantic, erotic play abruptly turning into deep meditation.
Czech music lives in the signature, so to speak, of two principal motifs which, and it is not by coincidence, are also an expression of the two-sided whole of the spiritual life of the nation. On the one side, it is the Hussite Chorale; on the other, the Saint Wenceslas Chorale.
When we analyze a range of important works in Czech Music, we find strong melodic as well as harmonic dependence on the Hussite Chorale. While we could consider it certain reliance on general chorale structure, the harmonic attributes and the very placement within the compositions suggest dependency on a particular chorale. The Hussite Chorale signifies strength and courage. The Hussite Chorale is the credo of everything valiant in the Czech nation; it permeates in its music even unintentionally, including Suk's symphonic poem Praga. The melody and harmony of Ktož jsú boží bojovníci (Ye Who Are Warriors of God) can be found not only in Smetana's My Country but also in the music of Fibich, Suk, Dvorak, Axman and Martinu.
The Hussite Chorale is the expression of the Czech soul just as its words are the command for the Czech soldier.

Propaganda¹ hudbou (Propaganda by Music) Ceskoslovensky boj, January 19, 1940, p.8.
Hudbe uz samo od sebe je doprano privilegia, ze je jakymsi duchovnim esperantem, nejcistsim diplomatickym jazykem, a proto je nad jine zpusobila k tomu, aby tlumocila a poukazovala na bolesti, prani a touhy i hrdinstvi sveho puvodu - sve vlasti.² A od naroda ceskeho je to pozadovano dvojnasob, nebot jeho historie dala vznik porekadlu platicimu pro evropsky zapad a jdoucimu i za ocean a daleko na vychod:³ "Co Cech, to muzikant." To zavazuje k mnohemu, a splneni toho zde, v odboji, je nad miru dulezite. Vite, ze vetsina lidi na zapade se divala na Cechy jako narod jiz trochu nadechu barbarstvi a jen maly kruh jich vedel o zive, hybne sile nasi kultury a ze, jak to rekl Ivo Duchacek v minulem cisle Boje, inteligenci byl vlastne cely narod, delnikem pocinaje.⁴ Svetu se oci teprve oteviraji a my se musime snazit, aby i nas spatrily takove, jaci jsme.⁵
Hudba nam dava mnoho prilezitosti. Muzeme ukazat tradici, ktera zrodila ceske Mozarty: Myslivecka, Tomaska, Bendla, Voriska a jine, svetove zjevy Smetany a Dvoraka, romantiky a impresionisty doby pozdejsi, Fibicha, Suka, Novaka, Foerstera, Ostrcila, na ktere navazuji nynejsi predstavitele, Borkovec, Vycpalek, Haba, moravska skola nezapomenutelneho Janacka a dalsi umelec svetoveho formatu Martinu.⁶ Mame stesti, ze posledni jsou zde mezi nami, a vsichni jen cekaji na zavolani, aby dali sve sily k sluzbam.⁷ Mame zde jedinecneho Firkusneho, ktery nam ziskal naklonnost a obdiv ciziny svymi zahranicnimi uspechy davno pred dneskem. Je zde jeden z nasich nejlepsich opernich pevcu, O. Kraus, pak R. Herlingerova, spolupracovnice Alb. Berga, houslistka Hlounova, predstavitelka mladeho dorostu velike kvality, vyborny celista Horschitz a nasi vojaci dostali muzikanta telem i dusi, kapelnika Tauskeho.⁸
Nyni to nejdulezitejsi. Poradani koncertu a produkci. Pravda, stoji to znacne penize⁹ i namahu, ale verte, ze je to zivy kapital, ktery se vraci a je hrichem, nevyuzit teto nejlepsi, nejsrozumitelnejsi a imposantni reklamy s moznostmi, jake zde jsou. Jen nehrat na ceskych slavnostnich manifestacich Rakocziho mars, jak se to bohuzel stalo a nezpivat vselijake pisnicky.¹⁰ Poukazuji na propagaci hudbou u Polaku, kteri minuly tyden sklidili bourlivy uspech se svymi umelci Hubermanem a Vandou Landowskou na koncerte ve Velke Opere.¹¹ Diky bohu z Ameriky se hlasi velky koncert nasi hudby za spoluucinkovani pi. Germaine Leroux, na poradu: Predehra k Libusi, Smetanovo Z ceskych luhu a haju, II. klavirni koncert B. Martinu, Janackova Symfonieta a Dvorakovy Slovanske tance. ¹² Take po vyjiti zpravy o novem dile B. Martinu Polni msi Amerika si ji okamzite vyzadala k provedeni. Zustane kulturni Evropa pozadu?¹³ Nezapomente, hudba je diplomat mluvici k srdci.

Notes:
¹ In the original manuscript draft, the title had a different meaning: "Propagace".
2 In the original manuscript draft: "toho neb onoho naroda".
3 In the original manuscript draft: "jak pro evropsky zapad, tak preplouvajici ocean a jdouci pres asijske stepi daleko na vychod."
4 In the original manuscript draft: "Vite, ze vetsina lidi zde na zapade se divala na Cechy jako na narod s jistou patinou barbarismu a jen maly okruh inteligence vedel o zive, hybne sile nasi kultury pronikajici do vsech vrstev, jak to hezky pise ... v minulem cisle Boje, kdy inteligenci byl vlastne cely narod, pocinaje delnikem a rolnickym stavem.
5 The original manuscript draft: "A proti tomuto mineni bojovalo zase jen nekolik lidi na svou vlastni pest. Svetu se nyni otviraji oci dokoran. Predesla valka je pootevrela."
6 The manuscript draft: "Hudba dava nam k tomu mnoho prilezitosti. Muzeme poukazat na tradici, ktera nam dava nase Mozarty: Voriska, Tomaska, Bendla a jine, svetove zjevy Smetany a Dvoraka, romantiky a impresionisty doby pozdejsi Fibicha, Suka, Novaka, Foerstera, kteri (sic!) vlastne uz navazuji na nynejsi predstavitele Borkovce, Habu, moravskou skolu a vrcholi v umelci svetoveho formatu B. Martinu."
7 Originally: "mame stesti, ze tento spolu s nasimi vynikajicimi interprety je zde mezi nami a vsichni jen cekaji na zavolani, aby dali plne sve sily k sluzbam."
8 The manuscript draft: "... malokdo vi, ze v Pavle Osuske [jsme meli] nejlepsi predstavitelku Libuse, co byla vubec kdy provedena a jejihoz odchodu lze co nejhloubeji litovati, je tu jeden z nejlepsich nasich opernich pevcu O. Kraus, zaslouzila R. Herlingerova, spolupracovnice s Albanem Bergem a jinymi modernisty, houslistka Hlounova, jedna [z] nejlepsi[ch] z mladeho dorostu, vyborny celista ..., nasi vojaci v A[gde] dostali ve svuj stred muzikanta telem a dusi, nad jine schopneho kap[elnika] V. Tauskeho, a je jich jeste rada. A pak nezapomente, co Cech to muzikant, takze nas ustavujici se orchestr v A. bude jiste brzo plne hajit nasi muzikantskou slavu."
9 "znacne vylohy"
10 The manuscript: "Jen nehrat na ceskych slavnostnich manifestacich Radeckeho marse a zpivat Rajneracky."
11 The manuscript: "Poukazuji na propagaci hudbou Polaky, kteri vyuziji svych schopnych umelcu, jako Bronislava Hubermana, Vandy Landowske a narodni hudby na orch[estralnim] koncerte ve Velke Opere za rizeni Filipa ... jejiho sefa."
12 In the manuscript draft added: "Excelentni program!"
13 In the printed version the following sentence in the original draft was omitted: "Budeme zpivat Rajneracky a hrat Radeckeho pochody, abychom [timto] representovali nejvyspelejsi slozku naseho umeni, hudbu?"

Koncert Rudolfa Firkusneho v Parizi (Concert of Rudolf Firkusny in Paris) Ceskoslovensky boj, April 19, 1940, p.8.
Ceskoslovensky cerveny kriz usporadal za predsednictvi presidenta francouzskeho parlamentu Edouarda Herriota a pana ministra Stefana Osuskeho dne 10. dubna 1940 koncert ve velkem sale Gaveau, jehoz cely program byl venovan solovemu vystoupeni naseho nejvetsiho pianisty, Rudolfa Firkusneho. Je to vlastne prvni velka kulturni a cilevedoma manisfestace, vybocujici z dosavadnich podniku svou vysokou a ciste myslenkovou urovni,¹ odpovidajici kvalite a zjevu Rudolfa Firkusneho. Porad neomezujici se jen na ceske skladby zahajen byl Mozartovou Fantasii a Sonatou C-dur, pokracoval v Chopinove Sonate h-moll op. 58, Debussyho Preludes, Sukove Humoresce, Martinu Juliette (fragmentu z opery), Dvou tancich, Preludiem ve forme etudy, uzavren byl pak Smetanovym Furiantem, Polkou a Koncertni etudou. Odezva byla srdecna, ba az dojemna pro nas, jeho drivejsi ctitele a pravidelne navstevniky jeho koncertu a chybelo jen jedno: velka, bila, plne a slavnostne ozarena Smetanova sin, abychom mohli se stejnym stestim vychutnati dokonalost jeho hry.² Byla to silna vyhra, koncert desateho dubna; jsme spokojeni, ze nase zahranicni propagace zacina si uvedomovati svuj cil i svoje moznosti, siri rozmachu, v jake muze pracovati. Prejeme sobe i ji zdarne pokracovani.

Notes:
¹ The original manuscript draft: "... vybocujici z dosavadnich podniku svym vysokym, ciste umeleckym niveau, odpovidajici kvalite zjevu R. Firkusneho, ktery nam - svym drivejsim ctitelum privolal dojem z nedavnych zlatych casu, kdy mlada ceska kultura tak vitezne pronikala do sveta. Snad jen jeste chybel jasne osvetleny sal Obecniho domu - Smetanova sin."
² Originally: "A francouzske publikum? Jeste dnes, tri dny po koncerte, dostavam uprimne a obdivne gratulace jako clen tehoz naroda a jeho hudebni kolega a s uspokojenim je zde Rudolfu Firkusnemu tlumocim spolu s dikem vsech, kterym bylo doprano poslechnouti si jeho hru."

Ceska hudba v Americe (Czech Music in America) Ceskoslovensky boj, May 17, 1940, p.8-9. Co-authored with Milos Safranek.
Zapojit se do bohateho hudebniho zivota v Americe, kam se sjeli nejlepsi vykonni umelci a skladatele celeho sveta, je dnes ukol nad miru obtizny. Nabidka, nejlepsi nabidka je dnes v Americe nepomerne vetsi nez poptavka, a to se tyka rovnez i Jizni Ameriky, kde hudebni sezona od kvetna do rijna vystridava zimni sezonu Ameriky Severni. Evropsky hudebni trh je dnes tak maly, ze umelci zustavaji nyni v Americe na stalo, cimz se vytvari silna konkurence mezi produkci zdejsi a prichozi.
Proto jsou pro nas tak radostnou novinkou uspechy nasi krajanky pi Germaine Leroux-Safrankove, ktera dobyva Ameriky zpusobem opravdu vyjimecnym.¹ Jeji vystoupeni se slavnym orchestrem The New York Philharmonic Symphony v New Yorku v nejvetsim koncertnim sale Carnegie Hall, bylo mimoradnym uspechem solistickym, coz jednomyslne konstatuje cela newyorska kritika. Byl to ale take velky a cilevedome pripraveny uspech nasi hudby, nebot pi Leroux-Safrankova zdvojnasobila v Americe svoje usili o propagandu ceskych skladeb a del. Nejvetsi odezvu mel B. Martinu, jehoz II. klavirni koncert umelkyne² pri teto prilezitosti hrala, dale stari cesti mistri Tomasek a Vorisek, jejichz dila americke obecenstvo poprve vyslechlo, a to s velkym nadsenim.
Ceska hudba zaznela take ve velkem recepcnim sale Bileho domu ve Washingtonu, nebot chot presidenta, pi F.D. Rooseveltova, vyznamenala pi Leroux-Safrankovou pozvanim, aby zahrala na oficielni recepci. 7. dubna byl koncert teto umelkyne v Husove dome v New Yorku, kde byly predneseny skladby ruznych ceskych mistru, pocinaje Jirim Bendou a konce B. Martinu, jehoz skladatelskym umenim je Amerika cele zaujata. Pi Germaine Leroux-Safrankove prejeme zdarne pokracovani.

Notes:
¹ In the original draft: "Tim vetsi radost, muzeme-li se docisti o uspesich nasi slavne krajanky, Germaine Leroux-Safrankove, ktera dobyva Ameriky opravdu zpusobem vyjimecnym."
² In the original draft: "p. Leroux".

Notes and translation © The Kapralova Society.