home

Women rule.
[T]he focus was on earlier pioneers and the Lenox Club offered an ideal salon in which to replicate the rooms in which works by Fanny Mendelssohn-Hensel, Nadia Boulanger, Lili Boulanger, Marion Bauer, Alma Mahler and Vitezslava Kapralova enjoyed their first performances. [...] The Czech composer Kapralova (1915-40) began composing at age 9, and in her brief life, managed to produce a respectable body of work. The Five Pieces for piano, composed at age 17, offered a range of moods, from a ruminative B-minor meditation to a brisk prelude in F minor, all dispatched by Eskin with consummate sensitivity capturing the delicacy, as well as the more vigorous pulse of these miniatures.
From a review by Richard Houdek, Special to the Berkshire Eagle, November 2007.

Vitezslava Kapralova: Sonata appassionata, op. 6, pro solovy klavir. K vydani pripravil Veroslav Nemec. Edicni predmluva Karla Hartl a Veroslav Nemec. Vydalo nakladatelstvi Amos Editio, Praha 2006. Vydani publikace iniciovala a financne podporila kanadska hudebni spolecnost The Kapralova Society, Toronto.
Prvni vydani dila, ktere za zivota sveho autora nevyslo tiskem, vyvolava v odbornych kruzich i v sirsim kulturnim okruhu opravnene ocekavani. V pripade vydani klavirni Sonaty appassionaty op. 6 ceske hudebni skladatelky Vitezslavy Kapralove to plati dvojnasob. Predcasny skon Kapralove ve Francii behem druhe svetove valky ukoncil sice v pouhych 25 letech zivota jeji slibnou umeleckou karieru, nicmene skladatelsky odkaz autorky nasvedcuje tomu, ze by patrne patrila mezi predni predstavitele ceske soudobe hudebni kultury v prvni polovine 20. stoleti.
Lze proto uvitat iniciativu kanadske hudebni spolecnosti The Kapralova Society, ktera se ujala ukolu zpristupnit [dilo] hudebni verejnosti v novodobe edici. Vyber Sonaty appassionaty se ukazal jako stastna volba, vzdyt toto klavirni dilo patri mezi nejvyznamnejsi skladby Kapralove vubec. [...]
Zaverem dodejme, ze prvni vydani Sonaty appassionaty op. 6 Vitezslavy Kapralove bylo pripraveno peclive a s vyuzitim veskereho dostupneho pramenneho materialu. Lze si jen prat, aby tato edice byla odbornou verejnosti hojne vyuzivana.
From a review by Olga Settari, Opus Musicum no. 4 (2007): 46-47.

Studenti oslavili jubileum JAMU
Slavnostni koncert, ktery usporadala Hudebni fakulta Janackovy akademie muzickych umeni k sedesatemu vyroci zalozeni teto skoly, se konal 31. kvetna v sale Besedniho domu v Brne. Ucinkovala na nem Filharmonie Brno a dramaturgie akcentovala predevsim studentske aktivity v ramci cinnosti teto vysoke skoly: nejen nastudovani a provedeni vsech skladeb programu, ale dokonce i rekonstrukce jedne z nich byly zalezitosti vylucne studentu. Obstali vic nez znamenite. Fletnistka Kristina Vaculova interpretovala koncert pro fletnu a orchestr s nazvem Grain soucasneho dekana fakulty Ivo Medka s dokonalym naplnenim mimoradnych naroku teto skladby, vyuzivajici nejruznejsich interpretacnich postupu a prostredku soucasnosti vcetne stridani tri druhu fleten, a dirigent Ondrej Olos ji byl dokonalou oporou a garantem prehledne a citelne stavby dila. Jeho kolega Jakub Zidek jako jediny dirigoval „bezne" repertoarove cislo - Symfonii c. 4 Bohuslava Martinu. Bylo zrejme, ze ji ma dokonale zazitou a svym elegantnim gestem ji privedl k jednoznacne presvedcivemu ucinku.
Ve druhe polovine vecera zaznela v puvodni premiere symfonicka balada Ilena, nedokoncene dilo Vitezslavy Kapralove ze druhe poloviny tricatych let. Nametem nalezenym v knize basni L'udmily Podjavorinske se skladatelka zabyvala uz v dobe studia na mistrovske skole v Praze, ale vysledkem bylo jen nekolik hudebnich nacrtu. Vlastni vznik dila spada az do prelomu let 1937-1938, kdy byla Kapralova uz nekolik mesicu v Parizi a nadto v uzkem styku s Bohuslavem Martinu (ktery se o Ilenu intenzivne zajimal). Parizske prostredi Kapralovou silne ovlivnilo a prave Ilena tuto situaci odrazi, byt v negativnim smyslu - rozpacitosti autorky nad koncepci skladby vytvarene jeste pod doznivajicim vlivem Vitezslava Novaka: i to je jeden z duvodu, proc Kapralova skladbu nedokoncila. Existuje pouze rukopis klavirniho vytahu a 105 taktu skici partitury, v cistopisu partitury se dochovalo jen prvnich 18 taktu. Na existenci nedokoncene prace Vitezslavy Kapralove, kterou chova ve svych sbirkach Hudebni oddeleni Moravskeho muzea, upozornila pred casem predsedkyne spolecnosti The Kapralova Society Karla Hartl a na zaklade tohoto upozorneni vznikla na pude Hudebni fakulty JAMU iniciativa smerujici k dohotoveni a provedeni tohoto dila. Zasadni podil na ni mel student kompozice Martin Kostas, ktery rukopis Kapralove prepsal, dilo v nutnych detailech upravil a v intencich autorciny orchestralni skici zinstrumentoval. Takto vzniklou partituru pak nastudovali studenti peveckeho oboru Irena Lukacova, Vaclav Barth a Martin Frybort a doktorand oboru Herecka tvorba Divadelni fakulty JAMU Roman Groszmann (recitace); spojena pevecka telesa Brnensky akademicky sbor a Gaudeamus, ktera byla jednoznacnou a vyraznou oporou provedeni, nastudovala Katarina Maslejova a vysoce obtizny celek vice nez pulhodinoveho dila zdarile vystavel dirigent Ondrej Tajovsky. Za zminku stoji, ze Kapralova zhudebnila puvodni slovenskou predlohu Podjavorinske a ze - castecne shodou okolnosti, castecne umyslne - vetsina interpretu se rekrutovala z rad slovenskych studentu JAMU. O to byl vysledny dojem autentictejsi.
Review by Jindra Bartova, written for kapralova.org, June 2007, reprinted in Hudebni rozhledy 8 (2007): 16.

Janackova akademie slavi sedesatiny
[K]rome samotnych studentu JAMU, kteri se aktivne na priprave i oslave same podileli, se k deni oslav krome Filharmonie Brno zapojily i spojene brnenske sbory sestavene symbolicky ze clenu Brnenskeho akademickeho sboru a Peveckeho sboru Gaudeamus Brno. Navic se tyto sbory predstavily ve druhe casti koncertu, kdy byla uvedena ojedinela svetova premiera nedokonceneho dila Vitezslavy Kapralove, ktere prepsal a v nutnych detailech upravil a v intencich autorciny orchestralni skici zinstrumentoval student kompozice na JAMU Martin Kostas (pedagogicke vedeni prof. Arnost Parsch). Podnetem k tomuto umeleckemu pocinu na Hudebni fakulte JAMU byla kanadska hudebni spolecnost The Kapralova Society, ktera projekt prvniho verejneho provedeni dila Vitezslavy Kapralove "Ilena", op.15, take financne podporila. [...]
Po prestavce doslo k velke prehlidce studentu JAMU pri jiz vyse zminenem provedeni svetove premiery dila Vitezslavy Kapralove "Ilena". Krome toho, ze Filharmonii Brno a spojene brnenske sbory BAS a Gaudeamus dirigoval Ondrej Tajovsky (pedagogicke vedeni odborny asistent MgA. Jan Zbavitel), vedl solisty, tez studenty JAMU, a to sopranistku Irenu Lukacovou (pedagogicke vedeni doc. Marta Benackova), tenoristu Vaclava Bartha a basistu Martina Fryborta (pedagogicke vedeni odborny asistent MgA. Zdenek Smukar). A tu, kterou bylo mozno videt na podiu az pri zaverecnem dekovani, jez pripravila k vystoupeni spojene smisene pevecke sbory BAS a Gaudeamus, studentku JAMU, sbormistryni Katarinu Maslejovou (pedagogicke vedeni doc. Josef Pancik), ktera pochazi ze Slovenska, tudiz je ji blizka jak slovenstina, ktera pochopitelne v dile od spisovatelky L'udmily Podjavorinske zazniva. Tak je, mimochodem druhe sbormistryni BASu, i blizsi naturel uvazovani a vyjadreni spisovatelky v balade Lesna panna, zvlaste jde-li po textu a vyzaduje-li presnou vyslovnost a artikulaci od sboristu, ale i vyraz ve skladbe same. Vzhledem k tomu, ze sbory v Brne jsou obsazeny sboristy mluvicimi cesky a spise mladsimi, nebylo jiste jednoduche zvladnout slovenske texty, ktere jsou ve vetsine pasazi zpivany ve vysokem tempu a co naplat, po rozdeleni Ceskoslovenska znalost slovenstiny predevsim u mladych lidi upada. Uvedeni tohoto dila jiste prispelo tez k uvedomeni si cesko - slovenske vzajemnosti minimalne v oblasti kultury. Dokladem je toho koneckoncu i JAMU, kde v soucasnosti studuje i velka skupina nadanych studentu ze Slovenska.
Dilo Vitezslavy Kapralove v uprave Martina Kostase sice nebylo tak libive, mozna by se sluselo napsat, tak radostne ci jasave, jako symfonie c. 4 od Bohuslava Martinu, neni se cemu divit, dilo melo navodit atmosferu tajemna, ci urcite mysterie, cehoz bylo vyrazovymi prostredky zcela jiste dosazeno. S ohledem na velky technicky problem stisneneho prostoru Besedniho domu, kde podium bylo plne obsazeno symfonickym orchestrem vpredu se solisty a dirigentem, byly spojene pevecke sbory o sile asi 80 zpevaku vtesnany na balkony po stranach podel podia. Presto byla koordinace solistu, sboru a symfonickeho orchestru dobra, pouze zrejme diky male prostore salu Besedniho domu, a tim i akusticke omezenosti, nebylo vzdy sborum dobre rozumet. I pres tuto malickost je treba konstatovat, ze se koncert k 60. vyroci JAMU vydaril.
From a review by Frantisek Nantl, written for Portal Ceske sbory, June 2007.

Na JAMU se hnuly ledy aneb premiera
Po ctvrte symfonii Bohuslava Martinu (a prestavce) zaznela svetova premiera dila jeho zacky a zcela zasadni muzy Vitezslavy Kapralove, skladatelky a jedne z prvnich dirigentek. [...] Baladicka kantata Ilena zhudebnuje fantasticky ucinne, erbenovsky uderne verse slovenske prukopnice zenske literarni emancipace L'udmily Podjavorinske (1872-1951). Fragment skladby z let 1937 az 38 zustal nedokonceny, Kapralova v Parizi hledala modernejsi hudebni jazyk, nez k jakemu tihla pod vlivem nekdejsiho ucitele Vitezslava Novaka. Presto je dnes hudba z Ileny nebyvale svezi a pusobiva, dosvedcuje mladou impulzivni krev. Instrumentace a nezbytnych uprav se ujal posluchac skladby Martin Kostas. [...]
From a review by Jan Spacek for Czech daily MF Dnes, June 8, 2007.

Martinu: String Quartet No. 5; Kapralova: String Quartet, Op. 8; Suk: Meditation. Kapralova Quartet. ArcoDiva UP 0085-2.
The meat on this CD is really in the Op. 8 of Vitezslava Kapralova. Her only completed string quartet, is an early work (as if they weren't all early) but you would scarcely know it. Written after her graduation from the Brno Conservatory and before ther Prague studies, it is imbued with what I call the Vysocina (Highlands) Sound, and this is before she knew much about Martinu. It is in some ways closest to the style of Pavel Haas. The music breathes of happiness and the upland air blowing through Vysocina. [...] The playing of the Kapralova Quartet here reaches to the stars and the work is utterly convincing in its sincerity and there are several passages that in many ways foreshadow the Martinu of the 5th Quartet. This is essential listening.
From a review by Peter Herbert for the Dvorak Society of Great Britain Newsletter No. 79 (April 2007): 31.

Jaky byl jarni koncert 2. lekarske fakulty?
Hoste, studenti i pedagogove fakulty vyslechli zajimava dila v perfektnim a nadsenem podani KAPRALOVA kvarteta. Pro hracky jiste nebyl problem se ztotoznit s hudbou mlade skladatelky Kapralove - hudbou moderni, ale sdelnou a vzhledem k veku skladatelky (svuj kvartet napsala ve dvaceti letech!) skutecne genialni.
From a review by Jan Trka, for the Charles University Second Medical Faculty website, March 2007

Vitezslava Kapralova: Songs.
Listening to these recordings (and even without being familiar with the Czech language), one can endorse Cheek's claim that Kapralova created a different musical ambience for each poet. Rhythmically and harmonically resourceful to the last, Kapralova 's lyrical oeuvre has all the 'art' song's traditional virtues.
From a review by Peter Palmer, for Tempo 239 (January 2007): 91-2.