2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008 (2)
2008 (1)
2007
2006
2005
2004 (2)
2004 (1)
2003
2001-2002
1993-2000
1949-1992
1938-1948
1933-1937

home



in chronological order (the latest review at the top)

Vecer ceskych skladatelek v Plzenskem hudebnim kruhu
J. Reisserova a V. Kapralova jsou nesporne nejsilnejsi skladatelske zjevy mezi nasimi zenami..."
From a review signed by -da- (Prof. Spelda) for Pravda, October 23, 1948, p.4.

Vecer ceskych skladatelek v Plzni
[...] Pocinal Julianou Reichardtovou, prislusnici slavneho rodu Bendu (klav. sonata v klasickem slohu) a pres Kat. Cibbini-Kozeluhovou a Aug. Kolarovou presel k ukazkam z mnohem jiz vyspelejsiho klavirniho a pisnoveho dila Jos. Brdlikove a po pisnich Kat. Emingerove a Emy Destinnove ukazal skutecnou tvorivou silu dvou, bohuzel, predcasne zemrelych skladatelek, Julie Reisserove (Esquisses pro klavir, pisnovy cyklus Brezen) a zejmena Vitezslavy Kapralove, jejiz silna hudebni individualita se vyznamne projevila v klav. Variacich na zvony kostela St. Etienne a v cyklu pisni Jablko z klina na slova Seifertova.
From a review signed by "F" (Dr. Filipovsky), source unknown, published shortly after October 20, 1948.

Vitezslava Kapralova: Dubnova preludia pro klavir (c.3 a c.1). Hraje Dr. V. Holzknecht. - Ultraphon.
Z klavirniho cyklu nasi nadane, predcasne zemrele skladatelky V. Kapralove nahral Dr. V. Holzknecht treti cast Andante simplice [sic!], vetu kanonickeho charakteru vynikajici krasnym zpevnym thematem a uvodni, bourlive Allegro ma non troppo, opet v plnem vystizeni stylu jednotlivych skladeb presne a citlive. I technicky je tento snimek dobry, nebot urcity zvukovy utlum vyhovuje charakteru skladeb i jejich barvite klavirni stylisaci.
From a review signed by -kar- (Bohumil Karasek) for Rytmus, Vol. XI, 1, 1947-8, p. 16.

Firkusny, Pianist, Plays New Work. Introduces April Preludes by Vitezslava Kapralova, Victim of Nazis in Czechoslovakia.
[...] April Preludes, op. 13, of Vitezslava Kapralova, the young Czech girl who [...] had shown, at the age of 20, a conspicuous talent for composition, were heard for the first time in this city. [...] Mr. Firkusny's performance of the "April Preludes" of his countrywoman met the compositions with imagination and looked back of the notes to the feeling which inspired them. [...]
From a review by Olin Downes for New York Times, March 15, 1947.

Tem, kteri se nedozili
byl venovan ctvrtecni koncert Umelecke besedy. [...] V. Kapralove cyklus pisni Navzdy je jednim z nejlepsich pisnovych del moderni ceske literatury. Mlada skladatelka zde dosahla neobycejne vyrazove sily pri velmi citlivem vyvazeni vsech slozek. Citove vypjata, v pravem slova smyslu melodicka linie je doplnovana samostatnym a prec organickym hudebnim proudem, jenz dostava nekde i zcela vlastni stavebnou funkci. skladbu zazpivala s technickym i vyrazovym porozumenim J. Vavrdova. Doprovazel V. Holzknecht, ktery take virtuosne zahral klavirni sonatu od J. Jezka, komponovanou v New Yorku, o niz jsme jiz referovali.
Review by Ivan Medek(?) for Svobodne Ceskoslovensko, 13.2.1946.

Z jejiho skladatelskeho odkazu, zaznamenaneho v 25 opusovych cislech, zaslouzi si zvlastni pozornosti skladby pisnoveho oboru, v nemz jeji mladistve zaniceny skladatelsky intelekt dospel k obdivuhodne myslenkove cistote a technicke vyzralosti.
From the program notes by R. Hrdlicka for Koncert k ucteni statecnych ceskych zen, Brno, 11.2.1946

V. Kapralova: Partita pro smycce a klavir. (15.IV., Ces. filh., dr. O. Kredba, dir. R. Kubelik.)
Drobne tri vety dychaji hned utulnou, hned neznou, hned zase veselou pohodou stale komorniho ladeni a udivuji uspornou vyrovnanosti prace, v kazdem ohledu jasne. Celek nezapre ovsem zavislosti na vzorech, jez lze snadno urciti. Autorka vsak zaroven projevila tolik dobreho vkusu, ze slohovou osobitost by byl pravdepodobne brzo prinesl dalsi vyvoj. Jeho prervani je to jedine, co kali radostny dojem z tohoto mladim rozkosneho dila.
Review signed by "m." for Rytmus, Vol. VII, 10, 1941-2, pp. 116-117.

Nove symfonicke dilo V. Novaka - Provedeno po prve vubec dne 20. listopadu v Brne
V zahajovacim koncertu druheho cyklu abonentnich koncertu Ceskeho rozhlasu a Unie ceskych hudebniku v sale na Stadionu provedeno bylo 20. listopadu nove symfonicke dilo mistra Vitezslava Novaka, symfonicka basen De profundis pod dirigentem techto koncertu Bretislavem Bakalou. [..] Mimo teto vyznamne novinky byla po prve provedena Partita pro smycce a klavir mlade skladatelky Vit. Kapralove, ktera pripomina svym vyrazem i zvuk. vybavenim barok. Concerta grossa, jak byly tyto s oblibou imitovany v tak zvane mezinarodni moderne. Dilko je vybaveno plynulym zvukem, dobre staveno a take zvukove uspokoji. Zvlaste druha veta je novym dokladem velkeho nadani mlade skladatelky.
From a review signed by initials V.P. (Vilem Petrzelka), for Ceske slovo, 28.11.1941, p.5.

Ceske hudebni novinky v Brne.
Prvni abonentni koncert Ceskeho rozhlasu a Unie ceskych hudebniku prinesl dve vynikajici premiery: symfonickou basen Vitezslava Novaka De profundis a Partitu pro smyccovy orchestr s klavirem od Vitezslavy Kapralove. [...] ..bolestna byla premiera Partity Vitezslavy Kapralove, ponevadz nam nebylo doprano, abychom pozdravili skladatelku. Partita je dilem lapidarni vystavby a bohate erudice skladatelske. Pusobi svym uslechtilym, zrnitym zvukem, jez prozrazuje dokonalou komposicni techniku a bohate instrumentacni umeni. Prvni veta se formove nejvice blizi stare partite, je vybudovana z jednoho rytmicky pohybliveho motivku, pusobiciho svym motorickym vzruchem a melodickym puvabem. Druha veta je neobycejne lyricky citena, zvukove cista a prurazna, rozlozena v sirokou melismatickou plochu. Posledni treti veta, nabita zivotnim optimismem autorky, je jasavym zakoncenim Partity, bohate polyfonni koncepci a kontrastni ucinnosti. Je podivuhodne, jak se zde mlada autorka vyrovnala se soucasnymi umeleckymi proudy, jak nove, ale prozite vyzniva jeji veta bez novoromanticke zjitrenosti nebo pathosu, zato vsak niternou koncepci at uz se stanoviska ideologickeho nebo ciste skladebneho, teziciho z bohateho invencniho a lyrickeho fondu. [...] Reprodukcni uroven rozsireneho orchestru Ceskeho rozhlasu a jeho sefa Bretislava Bakaly byla vzorna a dokonala ve vsech slozkach, at uz po strance stavebni nebo technicke.
From a review signed -cek, for Venkov, 23.11.1941, p.8.

Symfonicky koncert v Brne. Dve novinky ceske hudby.
Cesky rozhlas a odbocka Unie ceskych hudebniku v Brne zahajily letosni abonentni koncerty ve ctvrtek na stadiu provedenim dvou vyznamnych novinek ceske hudby: symfonicke basne De profundis od Vitezslava Novaka a Partitou pro smyccovy orchestr s klavirem od jeho zakyne Vitezslavy Kapralove. [..] Jeji dilo zasluhuje casteho provadeni, nebot skladatelka je u nas jedinou vaznou umelkyni skladatelskeho oboru vedle Julie Reisserove, s niz ji spojuji dokonce nektere spolecne rysy vnitrni prace. Zemrevsi v mladem veku petadvaceti let, zanechala Partitu jako svedectvi muzneho vyrazu a vzdoru, prevazne rytmicke pohyblivosti a utocnosti. Souzvukove umele ustrojeni partity, v niz klaviru je pouzito jednak solisticky, jednak jako prubojne souzvukove-rytmicke vyplne, a bezpecnost stavebna pripojuji dustojne partitu k vyznamnym dilum mlade ceske hudby. Pianista Jan Erml nalezl tu vyborne uplatneni sve strojove presnosti a nevynikal na ukor zvuku hutneho smyccoveho souboru.
From a review signed by initials B.S., for Lidove noviny, 22.11.1941, p.7.

Muzikantsky sloupek
Cellovy Ritornel, ktery onehdy v Institutu hrali, je z rukopisne pozustalosti nasi skladatelky, jiz byl Vitezslav Novak mistrem a Bohuslav Martinu ucitelem, radcem i dobrym kumpanem v nasi parizske umelecke kolonii. "Ritornello" je male dilko, ale drahe, dokoncene nekolik dni pred tragickou smrti. Je to zivelna, drava a radostna hudba, neproblematicka ani technicky a je nam lito, bolestne lito, ze tak nahle umlka..
From a review signed by initials P.L., for Cechoslovak, 30.5.1941, pp. 1-2.

Bohata harmonicka stranka, instrumentacni vtip a ziva barevna predstavivost autorcina zvysuji netusenou merou ucin teto tak horoucne citene pisne (Sbohem a satecek).
From the program notes for Symfonicky koncert rozsireneho orchestru Zemskeho divadla v Brne, 31.10.1940, signed by initials -H.

Koncert Rudolfa Firkusneho
Ve sledu koncertu, ktere porada francouzska "Spolecnost pro soudobou hudbu" objevila se take dila ceskych skladatelu, Pavla Borkovce Klavirni Sonata a Vitezslavy Kapralove Dubnova preludia. Hrana vedle skladeb dvou nejvyznacnejsich predstavitelu moderni tvorby, Koncertantniho dua Igora Strawinskeho a Houslove sonaty Alberta Roussela, prokazala obe pred publikem znacne hudebni erudice, vysokou uroven soucasne ceske hudby. Klavirni sonata Pavla Borkovce vykazuje ve sve sevrenosti a logicnosti harmonisace pozoruhodnou tvurci zralost, jako ostatne kazdy skladebni projev tohoto umelce, jiz velmi znameho mimo hranice Ceskoslovenska. Avsak uspechu vpravde bourliveho docilila Dubnova preludia Vitezslavy Kapralove, 4 drobne skladby, tmelici stastne moderni hudebni formu s bohatosti citu a invence v hudebni utvary velikeho puvabu. Zda se opravdu, ze je teto mlade divce souzeno, aby tvorila vzacnou vyjimku v pravidle o nedostatku hudebni tvorivosti zen. Ovsem, skladbam dostalo se v rukach umelce nejpovolanejsiho, Rudolfa Firkusneho, reprodukce, o jake sni kazdy skladatel. Hra Firkusneho, jehoz zazracna pamet a technika nezna hmotnych prekazek, jest kongenialnim spolutvorenim skladby, jejiz krasa se jevi v jeho hre ozarena magickym svetlem. Firkusny a Kapralova sklidili veliky a zaslouzeny uspech a prokazali sve vlasti sluzbu dnes dvojnasob zadouci.
Review signed by -jst- for Ceskoslovensky boj, 2.2.1940, p. 8.

Komorni rukopisne skladby
Vecer komorni rukopisne tvorby, ktery usporadala v patek Pritomnost v sale Umelecke Besedy, seznamil nas se tremi ceskymi novinkami. Byl to smyccovy kvartet od Vitezslavy Kapralove, v nemz uplatnuje se zvidavost a spekulativnost mlade autorky s bohatou inspiracni vlohou, ktera zejmena se projevuje ve volne vete jemneho melodickeho puvabu. [..] Skladbam se dostalo peclive reprodukce v podani Peskova kvarteta.
From a review signed by initials B.V. (Boleslav Vomacka), for Lidove noviny, 18.4.1939, p.7.

Komorni rukopisne skladby od Vitezslavy Kapralove, Jiriho Svobody, Arnosta Strizka a Frantiska Bartose byly na programu koncertu, ktery 14. dubna v sale Umelecke besedy usporadala Pritomnost. Ucinkovali clenove Peskova kvarteta: housliste Josef Peska a Frantisek Vohanka, violista Josef Svoboda a cellista Frantisek Smetana za ucasti fletisty Oldricha Slavicka. Slo vesmes o skladby starsiho data. Smyccovy kvartet Vitezslavy Kapralove z roku 1936 byl psan pod znacnym vlivem Leose Janacka, zvlaste pokud se tyka melodiky lyrickych vet (Listy duverne), a byl jiz po mnohe strance, zejmena architektonicke, predstizen pozdejsimi skladbami pilne skladatelky.
From a review signed by initials 'la', (Frantisek Pala) for Ceske slovo, 18.4.1939, p.8.

Mladi se hlasi k Capkovi
[...] Skupina ceskych studentu a studentek prednesla sborove nekolik ceskych basni a dve umelkyne, sl. Kapralova a Uhlirova, sklidily zaslouzily [sic!] uspech v hudebnich cislech vecera.
From a review signed by initials '-tr', Narodni prace, 22.2.1939, p.4.

Z komposicni dilny rodiny V. Kaprala.
[..] Od dcery jeho Vitezslavy Kapralove jsme uvitali vzruseny cyklus klavirnich skladeb "Dubnova preludia," venovany Rud. Firkusnemu, plny smelych harmonickych naplni i poutave zvukovosti a technicke skladebne vyspelosti, kterou autorka ziskala jednak u mistra V. Novaka, jednak studiem v Parizi. Totez mozno rici o variacich "Sur le Carillon de l'Eglise St. Etienne du Mont" pro klavir, vydanych v edici "La sirene" v Parizi. Konecne v komisi Hudebni matice v Praze vysly pisne "Jablko s klina" na namety Jar. Seiferta, roztomile to projevy delikatni zvukovosti i naladovosti.
From a review signed by initials 'Abs', Moravsky denik, 22.12.1938, p.4.

Mezinarodni festival soudobe hudby v Londyne
[..] Vyznamne bylo zastoupeni ceskoslovenske tvorby. V. Kapralove "Vojenska symfonieta" pro velky orchestr prijata a uspesne ocenena jako dilo velke hudebnosti i znacne komposicni a instrumentacni dovednosti. [...] Nase dirigentske vystoupeni zapadalo jmeny V. Smetacka a V. Kapralove do festivaloveho poradu uspesne a bez kazu.
From an article by Karel Hanf printed in Rytmus 3, no. 12 (1938): 118-121.

Festival de la S.I.M.C.
[..] Peu de temps apres le premier concert eut lieu au Queens Hall, debutant par la Sinfoniette Militaire de Vitezslava Kapralova, une jeune fille de 23 ans qui fit preuve d'un reel talent de chef d'orchestre. Quant a l'oeuvre, on peut en louer les rythmes clairs et l'habilete de l'ecriture, mais elle ne revele que peu de traits personnels. On raconte que cette partition aurait ete retenue a la frontiere allemande. Penser donc! Une Sinfoniette militaire, et dediee a M. le President Benes, ne pouvait qu'etre suspecte!
From an article by Edwin Evans printed in La revue musicale 185 (1938): 66-67.

[...] The Czechs and the Spaniards may always be relied upon to relieve with their national rhythms and melodies the excessive introspection in which others indulge. A Military Symphonietta, which the programme carefully explained was in no way militaristic, by Viteslava [sic!] Kapralova made a bright beginning to the first orchestral concert....
The Spectator 160 (1938): 1144.

[...] The Festival opened with an orchestral and choral concert on June 17th which began with a Military Sinfonietta by Viteslava [sic!] Kapralova, a young woman of twenty-three who revealed considerable talent as a conductor. The work itself proved effective...
The Chesterian 19 (1938)

Contemporary Music Festival
The first work played and broadcast at the recent festival, a Military Sinfonietta, by Miss Vitezslava Kapralova of Czechoslovakia proved an amazing piece of orchestral writing: it was also of logical and well balanced design.
From an article by Havergal Brian for Musical Opinion, July 1938, p. 858.

International Festival in London
The very first item on the program of the festival was Military Sinfonietta by Vitezslava Kapralova - an opening with a great promise for both the festival and the composer. Her performance was awaited with interest as well as some curiosity - a girl with a baton is quite an unusual phenomenon - and when our "little girl conductor" (as the English newspapers put it) appeared before the orchestra, she was welcomed by a supportive audience. She stood before the orchestra with great courage and both her work and performance earned her respect and applause from the excellent BBC Orchestra, the audience, and the critics. [...] Vitezslava Kapralova's international debut is a success, promissing and encouraging.
From a review of ISCM Festival by Bohuslav Martinu for Lidove noviny, June 28, 1938, p.7. English translation: Karla Hartl. Full text of the review (in Czech) follows:

Mezinarodni festival v Londyne
Jsme v koncertni sini Queens Hallu a to mne ve vzpominkach vraci temer dvacet let nazpet, kdy se pripravovala v tomto sale velka manifestace ceske hudby, kdy nase oci se obracely k Anglii, kdy byl svet plny divnych udalosti politickych i jinych. Byli jsme na podiu a cekali na Lloyd George, ktery i pri sve anglicke dochvilnosti prisel o hodinu pozdeji. Lord Chamberlain by letos asi take prisel pozde. Ale preskocme tech dvacet let a vse, co obsahuji, a podivejme se na letosni festival soucasne hudby, ktery je jiz sestnactou manifestaci tohoto razu. Po byvalem programu nasich klasiku dostavaji se k slovu nasi nejmladsi skladatele V. Kapralova, F. Bartos, Isa Krejci, V. Ullmann.
Hned na prvnim cisle festivalovych koncertu Vojenska symfonietta od V. Kapralove, zahajeni velmi slibne jak pro festival, tak i pro V. Kapralovou. Jeji dirigentske vystoupeni bylo ocekavano s urcitou zvedavosti i zajmem, devce u dirigentskeho pultu je zjev dosti vyjimecny a kdyz nas "little girl conducteur", jak oznamovaly anglicke noviny, se objevil u pultu, byl prijat se zrejmou sympatii. A V. Kapralova se postavila k pultu s velkou odvahou a ziskala si jak svoji skladbou, tak i dirigentskym vykonem nejen vynikajici orchestr B.B.C., ktery ji pri zkouskach srdecne aklamoval, ale dobyla rovnez plneho uspechu i u zastupcu tisku a obecenstva, ktere nesetrilo potleskem a uznanim. Provedeni symfonietty pripravilo dobrou atmosferu pro dalsi program a Vitezslava Kapralova muze zaznamenati svuj prvni svetovy uspech slibny a povzbuzujici.
Druhy nas representant byl F. Bartos, jehoz Hudba pro radio pusobila uplnym osvezenim svoji hudebnosti, svym zvukem i svym zdarilym provedenim (dirigoval dr. Smetacek) a obdrzela krasny a zaslouzeny uspech. Je to jedna z nejlepsich skladeb az dosud na festivalu provedenych a obe az dosud provedene komposice V. Kapralove a Bartose uhajily dobre nasi posici v evropske hudbe.
Mel bych ted vyjmenovati dalsi program prvnich tri koncertu, ale zminim se jen o skladbach, jez za zminku stoji. Vynecham tedy v celku bezbarve skladby Holandana G. Landre, Australanky G. Hihs, Anglicanu Brittena a Berkaleye, nebudu se ani zabyvati konfusni komposici Rusa Markevice, jehoz jmeno jako moderniho skladatele slibovalo neco mnohem jineho a jehoz Novy vek byl vlastne velmi stary. Zastavim se u dvou jmen, ostatne jiz dobre znamych, a to jsou Krenek a Bela Bartok. Krenek predvedl svoji kantatu, dilo krasne faktury, zvuku a mistrovskeho polozeni sboru. Doprovazejici mezihry na klavir, provedene autorem, mi dosti vadily svym nahlym, skoro romantickym zalozenim, ale prekrasna sborova mista lehce zahladila tento dojem.
Sonata pro dva klaviry a bici nastroje od Bely Bartoka podrzuje svuj "velky styl", jak jej zname z jeho smyccove hudby, provedene v Praze letos Talichem v Ceske filharmonii. Bartok je v obou dilech na vrcholu sve tvorby a i Sonata, kterou interpretoval sam se svoji pani, pusobi mocne a sugestivne. Nicmene se neubranil urcite monotonnosti, jez nese v sobe zvuk klaviru a jez ani dumyslne napady a kombinace nemohou dobre na dlouho zakryti. Je to vsak bezesporne jedna z nejlepsich veci moderni hudby. Mam vzdy zvlastni pocit pri poslechu Bartokovych skladeb. Je to hudba, ktera soucasne pritahuje i odpuzuje. Je v ni mnoho vynalezavosti, hudebnosti i ucelnosti a vaznosti problemu, a zase malo klidu, malo oddechu. Vse je jako na ostri noze, dramaticke, vzedmute, pohyblive. Rekl bych, ze je to hudba, ktera boli, v niz jste stale jako by na strazi, co se v nasledujicim okamziku prihodi, az do te miry, ze nakonec ztracite pozitek, ktery by vlastne snad mel byti predpokladem umeleckeho dila, jste rozruseni a zneklidneni a vlastne neuspokojeni. Mozna ovsem, ze toto je jen muj dojem.
V celku tedy, abych ucinil urcity zaver, nejsme az dosud presvedceni o tom, co to vlastne je ta "soucasna" hudba. Vetsina skladeb nevybocuje z normalnosti, mnoho jich je naopak dosti slabych, ktere skodi vlastne festivalu a kazi jakykoliv nazor i predstavu, jez by si obecenstvo mohlo a melo utvorit. Snad v dalsich koncertech se stav zlepsi. Jmenuji jeste skladbu Jeanne d'Arc od M. Rosenthala, jez zastupuje francouzskou produkci a ktera zaujala svou mistrovskou instrumentaci. Anglicky tisk prijal velmi sympaticky oba nase representanty V. Kapralovou i Bartose, ale jinak se choval dosti chladne a chvali hlavne svoje dirigenty, ensembly a hlavne orchestr B.B.C., ktery toho ostatne plne zaslouzi.
Review of ISCM Festival by Bohuslav Martinu for Lidove noviny, June 28, 1938, p.7.

International Egg Rolling
[...] At the festival's opening concert last week, part of which was short-waved to the U. S. and rebroadcast by Columbia Broadcasting System, seven strictly fresh compositions were chipped open, sniffed at. Four attracted considerable critical attention: 1) a brooding, atonal Symphony No. 3 by Polish-born J. Koffler; 2) a disjointed, queerly-colored piece for chorus and orchestra, Das Augenlicht, by well-known Austrian Modernist Anton von Webern; 3) a clever, slapstick suite, Jeanne D Arc by M. Rosenthal; 4) a Military Symphonietta in one movement by 22-year-old Vietzslava Kapralova, a good-looking Czechoslovakian girl. To Composer Kapralova, who conducted her own lusty, sprawling composition, went the afternoon's biggest hand. [...]
From an unsigned review of the 1938 ISCM Festival written for Time, June 27, 1938. For the full text of this article, visit Time Magazine Archive

Girl Conducts Symphony
A slim, dark-haired Czech girl of 23, Vitezslava Kapralova, mounted the rostrum at Queen's Hall last night and started off an international festival of modern music conducting her own "Military Symphonietta." It was a good start.
From a review signed by initials S.F., Daily Sketch, June 18, 1938.

Hudebni Matice U.B.
vydala klavirni dilo dvou mladych Moravanu. Dubnova preludia Vitezslavy Kapralove jiz pri sve premiere (Pritomnost 5.10.1937) osvedcila autorcinu technickou zralost a smysl pro pevny tvar a hudebni vtip. Pekne kontrastujici ctyri vety dila prozrazuji i silne citove zalozeni.
From a review signed by initial -kh- for Rytmus, III, 10-11, May 1938, p. 111.

Hudba v Brne
Prof. dr. Ludvik Kundera zakoncil cyklus tri matinee venovav posledni z nich klavirni variaci. Po strucnem uvodu zahral Gavotu a-moll od Rameaua, do velke sire rozbehle variace Beethovenovy na valcik Diabelliho, variace Mendelssohnovy, Brahmsovy a z moderni hudby velmi delikatne propracovane variace na sedm tonu zvonu chramu Saint Etienne v Parizi, napsane pri nedavnem pobytu autorky V. Kapralove ve Francii. Cyklus potvrdil, jakeho ma hudebni Brno v dr. Kunderovi vzacneho odbornika.
From a review signed by initial Abs., for Narodni listy, 12.4.1938, p. 5.

Novinka Vit. Kapralove
Provedl ji ve svem tretim a pro letosni rok zaverecnem cyklu, venovanem klavirnim formam, v nedeli dopoledne dr. Kundera. Variace, inspirovane zvony jakehosi parizskeho kostela. Vec dobre udelana, ale pusobici zaroven dojmem improvisacni lehkosti, poeticky velmi naladova, nastrojove a zvukove vdecna. Roste nam ve Vit. Kapralove snad nejvaznejsi dosud zensky skladatelsky talent.
From a review signed by initial -k (Gracian Cernusak), for Lidove noviny, 29.3.1938, p. 7.

We are indebted to Lidmila Dankova [1923-2010] for researching all archival material quoted on this page.

NAVRCHOLU.cz