home

Vitezslava Kapralova: Dopisy domu. Korespondence rodicum z let 1935-1940. Vydano ke stemu vyroci skladatelcina narozeni. Edici pripravila Karla Hartl. The Kapralova Society, Toronto 2015. ISBN 978-0-9940425-0-7, 312 stran a 50 ilustraci. Naklad 35 vytisku.
Skladatele ziji po sve smrti tak dlouho, dokud jejich odkaz pritahuje pozornost. Kratky cas zivota Vitezslavy Kapralove, pouhych petadvacet let, se dik jejimu skvelemu talentu prodlouzil - zapomenuta rozhodne nebyla. [...] [Karla Hartlova s]vou soustredenou aktivitou a akcentovanim skutecnych hodnot obranila postavu zacky Vitezslava Novaka a Bohuslava Martinu, aby nebyla prezentovana jako trpny nezivy objekt, nybrz jako vyznamna skladatelka a citliva lidska bytost. V roce 2015, k centenariu Vitezslavy Kapralove (1915-1940), se ji podarilo neco zcela jedinecneho. Po rade let vyplnenych cilevedomou badatelskou praci soustredila v noblesnim tvaru k vydani soubor skladatelcinych dopisu, jeji korespondenci urcenou rodicum - Dopisy domu. Jsou tematicky sjednoceny adresaty a prodchnuty osobitou nehou, pricemz odhaluji intimni vztahy Vitezslavy nejen k domovu, ale i postoje k jejimu okoli a dramaticke dobe.
Podepisovala se Vitulka, zdrobnelinou, ktera prozrazuje neznost a snahu uchovat si detskou nevinnost, s niz se laskyplne obraci k rodicum. Takto je podepsana vetsina ze 196 zverejnenych dopisu domu. Psala je mezi 4. rijnem 1935, kdy prichazi na studia do Prahy, a 11. kvetnem 1940. [...] Serazeny vedle sebe v chronologicke rade jsou dopisy jedinecnou ilustraci behu jejiho zivota a plynulou autorskou dokumentaci casti jeji tvorby. Nektere z nich byly v minulosti castecne otisteny, castecne jen parafrazovany. Hartlova je opatrila precisnim komentarem a poprve umoznila videt skladatelku v autentickych dokladech bez osobnich primesi a optiky druhych lidi. Samozrejme ze tu muze vytanout na mysl jmeno Jiri Mucha a jeho kniha Podivne lasky, ktera se v mnohem opira o tento material - a Hartlova svedomite na tyto koincidence upozornuje. Ne vzdy se obraz historicke postavy verne kryje v literature s nekdejsi jeji realitou. Interpretu zivota a dila Kapralove v te ci one mire jsou dnes jiz desitky. Poprve ji jako skladatelku predstavil sbornik usporadany Premyslem Prazakem (Vitezslava Kapralova - Studie a vzpominky, Praha 1949). Pak prisla jina Vitulka videna ocima Jiriho Macka (Vitezslava Kapralova, Praha 1958), dalsi ve vzpominkach Milose Safranka a jeho knihach o Martinu, v beletristicky ladenem pohledu Jindricha Uhra (Ona a Martinu, Praha 1995). Jinak ji videla rodina (pani Alena a Ing. Josef Kapralovi), jiny jeji obraz naznacila ve svych pracich prof. Dr. Jindra Bartova nebo PhDr. Katerina Mayrova. Nemuze tomu byt jinak, vzdyt i sama osobnost, o kterou jde, byla nabita rozpory, trvalym a bolestnym zapasem o sebe samu. O cemz ovsem nejcennejsi svedectvi vydavaji publikovane dopisy, ktere jako celek ledacos koriguji z intuitivniho videni druhych. Nejnapadnejsi z takovych korektur je dolozeni mimoradne vreleho vztahu dcery a jejich rodicu, kteri sami prosli zkouskou pevnosti sveho vztahu - aniz by to zrejme dali nejak vyrazneji pocitit navenek. Karla Hartlova s jemnosti a zasvecenosti rozsifrovava ve svych komentarich pozadi kazdeho listu - nejen kryptografickych dobovych odkazu. [...]
Vitezslava Kapralova - dopisy domu je prace znamenita a zasluzna, kde je na kazde slovo spolehnuti. Takove literatury neni mnoho. Precist ji znamena projit nefalsovanym zivotem cloveka, ktery mel v sobe tolik dramaticnosti, ze nepotrebuje beletrizaci ci prikraslovani. Duch komentaru „Dopisu domu“ je v tomto smyslu prave opacny, striktne vecny, opreny o faktograficke vedomosti - Karla Hartlova zapasi o pravdu na kazdem radku svych zasvecenych exegezi, ktere se stavaji ve svem uhrnu spolu s texty Kapralove strhujicim odrazem jednoho skutecneho zivota. Coz dava knize punc jedinecnosti a naproste verohodnosti.
From a review by Jaroslav Mihule for Opus musicum 6/2015.

Festival Vitezslavy Kapralove na Michiganske univerzite.
Cely „Kapralova Festival“ byl nejen velikou oslavou tvorby Vitezslavy Kapralove, ale pro mne zaroven také obrovskou skolou profesionality v tom nejlepsim slova smyslu. Ta profesionalita zacinala uz na zkouskach. Naprosta ukaznenost a koncentrovanost interpretu byly samozrejmosti – vsem slo zjevne o jedine: odvest co nejkvalitnejsi praci bez jakekoli zbytecne ztraty casu. Tomu pak odpovidala i uroven vystoupeni na koncertnim podiu. Vsechny festivalove vykony bez jedine vyjimky byly prinejmensim vyborne, ba rada z nich by se mohla bezprostredne natacet. Nutno dodat, že ucinkujicimi byli vyhradne soucasni ci byvali studenti SMTD a jeji pedagogove. Profesionalni byly take tistene koncertni programy, perfektne pripravene po vecne strance a dokonale zpracovane po strance graficke. A dokonale profesionalne byla zvladnuta i organizacni slozka festivalu. Po celou dobu jeho trvani nedoslo k sebemensi kolizi a vse „klapalo“ tak bezproblemove, že to bylo az neuveritelne.
From a review by Veroslav Nemec for Harmonie 12/2015.

Nicolas Derny. Vitezslava Kapralova - Portrait musical et amoureux. Le Jardin d'Essai, 2015, 187 s.
Muzikolog a hudebni publicista Nicolas Derny obohatil v letosnim roce bibliografii zamerenou na Vitezslavu Kapralovou o francouzsky psanou praci. [...] Fakt samotneho vydani monografie je nesmirne dulezity, protoze rozmnozuje pomerne utlou sbirku studii venovanych brnenske skladatelce a dirigentce. O nedostatku fundovanych monografii o Vitezslave Kapralove svedci i fakt, ze Litera Proxima vydala reedici jeji biografie od Jiriho Macka z roku 1958. Pres svou nespornou uzitecnost by si ovsem zaslouzila minimalne revizi a doplneni. [...] Monografie z pera Nicolase Dernyho vychazi z analyz a obecnych charakteristik skladeb, nicmene svym romanopiseckym stylem oslovuje i potencialniho laickeho ctenare. Zamerem nove knihy je priblizit frankofonnimu svetu Vitezslavu Kapralovou prostrednictvim dvojiho portretu: hudebniho a milostneho. Predbezne obavy ctenare o hloubku publikace jsou rychle rozptyleny podrobnym poznamkovym aparatem, citacemi, jmennym rejstrikem, komentovanym prehledem dila, selektivni diskografii a zejmena bibliografii. [...] Nezbyva nez doufat, ze nova francouzska monografie otevre dvere dalsim zajemcum o hudbu Vitezslavy Kapralove a podpori tak usili, ktere rozvijeni skladatelcine odkazu na mezinarodni scene venuje The Kapralova Society.
From a review by Jolana Flasarova and Martin Flasar for Opus Musicum 47, no. 4 (2015): 118-19.

Kapralova Society Journal
Audience: Special adult ISSN: 1715-4146 Publisher: Kapralova Society. Website: http://www.kapralova.org/JOURNAL.htm. Open access.
Dedicated to the lives, works, roles and legacies of women in music, this journal – though small in number of pages – contains important biographies, analyses, and sheet music presentations of musical works, reviews of recordings and music collections, and research articles pertaining to issues of importance within the theme of women in music. Though somewhat scholarly in content, the material is well-presented, thoroughly-documented, and interestingly written. Much of this information is likely nowhere else available, at least not as pervasively as similar content about well-known male musicians. The very existence of this journal bears this out. The Spring 2015 issue (13/1) – a special centenary issue – is dedicated to the journal’s namesake on the occasion of the 100th birthday of Vitezslava Kapralova (1915-1940), and contains a biographical feature. Kapralova is noted as “an important representative of inter-war Czech music”; and by some scholars she is regarded as one of the most promising composers of her generation. Unfortunately, due to the pressures of composing and simply surviving in World War II, along with the ravages of tuberculosis, Kapralova succumbed to that disease at the early age of 25. The score of one of her compositions is presented in the centenary issue, along with a list of several of her musical scores the Society helped publish. Half a dozen recordings featuring her music are also reviewed. Past issues of the KSJ hold articles which include the following:
1) A biography about Fanny Mendelssohn Hensel, elder sister of famed composer Felix Mendelssohn. It is noted she composed in much the same style as her brother, and created nearly 400 works – yet most were never published.
2) A research article on possible factors leading to neglect of female choral music composers in music history writings
3) An article about how contemporary female composers use multimedia technology to present their works, such as the multi-sensory operas by Laurie Anderson.
4) Various short analyses and score presentations of works by Kapralova.
5) A biography of American composer Amy Beach, regarded as the first American woman to compose successfully in the larger forms (such as symphonies).
The above list is by no means comprehensive; but it does present a sampling of the features addressing the themes of women in music both historically and currently – which makes this a very important journal.
Review by Les Reynolds for ProQuest, July 31, 2015.

Nicolas Derny. Vitezslava Kapralova - Portrait musical et amoureux. Paris: Le Jardin d'Essai, 2015.
Apres ce portrait double d'une musicienne et d'une amoureuse, l'auteur dresse un catalogue des oeuvres de la compositrice, une liste de disques disponibles et une bibliographie selective. Mais, a moins de lire le tcheque, on n’apprendra guere plus de choses sur cette jeune femme que ce nous revele Nicolas Derny. C'est l'un de ses merites que d'avoir, finalement en peu de pages, examine sous toutes ses faces et dans le detail l'oeuvre en gestation d'une compositrice qui vit sa trajectoire interrompue si tot. Tout ceci sans oublier de montrer les lignes de force qui la guiderent. L'auteur pose enfin des questions sans que les reponses s'affichent de maniere certaine: si Vitezslava Kapralova avait vecu plus longtemps, nous aurait-elle offert des chefs-d'oeuvre, son activite de chef d'orchestre aurait-elle pris le pas sur la creation musicale? Laissons ce point d'interrogation en suspens et rejouissons nous de pouvoir gouter les quelques belles oeuvres qu'elle eut le temps de composer...
From a review by Joseph Colomb for musicabohemica.blogstpot.be, June 19, 2015.

A Portrait of the Artist as a Young Woman. Concert of the Bay Area Rainbow Symphony conducted by Dawn Harms and featuring Sara Buechner, piano. San Francisco Conservatory of Music, June 6, 2015.
While we imagine that few in our audience will have heard of Vitezslava Kapralova (today’s performance of the Partita is a premiere for the western U.S.), we guarantee that having heard her music, you will find its artistry unforgettable. [...] The motifs of Kapralova’s Partita really "speak": they are terse and pithy and their development eminently logical. The first movement pulses with rhythmic energy as soloistic episodes alternate with tutti ritornelli passages in concerto-grosso fashion. We find techniques of the baroque, such as melody spun out from a short motive, and extended through the use of repetition at different pitch levels. The piano soloist plays a role that is both melodic and percussive. In one distinctive passage two violins take center stage. The second movement evokes a poignant lyricism; the delicacy of texture creates a unique and remarkable feeling of intimacy and warmth; there is also excited and mysterious "B" section. The jubilant last movement begins with a traditional Czech folk-dance flavor, enriched by contemporary harmonies. The two "trio" sections, in slower tempo, are more impressionistic in tone. The conclusion, based on the "trio" material, is majestic and grandiose, drawing on some lush modal harmonies, and ending the work with a majestic and grandiose statement.
From the notes by Peter Laki with material by Judith Mabary from The Kapralova Companion, for wophil.org, June 5, 2015.

Vitezslava Kapralova - Portrait musical et amoureux
Derriere une vie courte mais riche de rencontres et de volte-face, derriere des partitions souvent vocales – la melodie est une composante essentielle de l'oeuvre de Kapralova – se dessine d'un trait nerveux rehausse de couleurs vives une musicienne d'exception dont on comprend la fascination qu'elle a pu exercer sur ses contemporains et qu'elle exerce aujourd'hui encore sur ceux qui se penchent sur son histoire. Au-dela de toute considerations musicales, la modernite de Vitezslava Kapralova se mesure aussi a sa liberte d'etre et de penser a une epoque ou la femme etait moins qu'aujourd'hui consideree comme l'egal de l'homme, en dire davantage serait deflorer un sujet qui s'apprehende aussi comme un roman.
From a review by Christophe Rizoud for forumopera.com, April 1, 2015.

Vitezslava Kapralova romanticka i konstruktivisticka
Serie koncertu k vyroci sta let od narozeni Vitezslavy Kapralove (1915-1940) vyvrcholila 19. unora v Janackove divadle vecerem predstavujicim prakticky vsechna skladatelcina orchestralni dila, jez zde takto prohromade zaznela patrne vubec poprve. Usporadani tohoto koncertu povazuji jednoznacne za skvely dramaturgicky krok, ktery ukazal, ze v hudbe predcasne zesnule skladatelky nemame pouze historicky artefakt hodny piety, ale take kvalitativne velke, zivotaschopne moderni umeni. Mnoho jejich skladeb patri, navzdory veku, v nemz je vytvorila (zemrela v pouhych 25 letech), mezi to nejlepsi z moravske i cele ceske hudby tricatych let.
From a review by Milos Zapletal for Harmonie 4/2015, 42.

Vecer k jubileu Vitezslavy Kapralove
O tom, ze dobre veci vznikaji mnohdy az na uplne posledni chvili, svedci i Suita rustica, op. 19, ktera vecer 19. unora zahajila. Tuto az rozvernou kompozici zapocal orchestr sveze a se zanicenim s vyraznou dynamickou vystavbou.
From a review by Petra Svandova for musicologica.cz, February 27, 2015.

Kapralova is remembered for her innovative approach to melody; counterintuitive but not dissonant, upbeat but never silly, it represents a point of connection between the romantic and modernist traditions. It is hard not to suspect that, had she lived to old age and continued to explore the contradictions at which her music hints, she might well be remembered today as the single most influential composer of the 20th century.
From a review by Tom Head for CMUSE, February 24, 2015.

Filharmonici uctili Kapralovou ucelenym provedenim orchestralnich skladeb
K odkazu mezinarodne uznavane moravske skladatelky Vitezslavy Kapralove, od jejihoz narozeni uplynulo letos v lednu sto let, se aktualne prihlasila i Filharmonie Brno. Ve ctvrtek predstavila v Janackove divadle v souhrnne podobe Kapralove orchestralni dilo. Symbolicky pod vedenim "zenske" dirigentky Olgy Machonove Pavlu se vecer vyznacoval dobrou dramaturgickou skladbou s gradaci v zaveru. [...] Alice Rajnohova je dlouholeta interpretka a specialistka na klavirni tvorbu Vitezslavy Kapralove. Klavirni koncert d moll op. 7 prednesla s pokorou, ale nesmirne presvedcive a s prirozenym nadhledem a sebevedomim. Orchestr v plnem obsazeni nahle ozil a paradoxne mi tato absolventska skladba brnenske konzervatore pripadla "francouzstejsi" nez Kapralove skladby komponovane pozdeji ve Francii. Ohromujici barevnost instrumentace a dynamicke vlny pripominaji temer Debussyho, prestoze v dobe vzniku dila mela Kapralova za sebou zatim jen skoleni u sveho otce, skladatele Vaclava Kaprala, a Vilema Petrzelky. Vitezslav Novak a Martinu ji teprve cekali. I publikum ocenilo toto provedeni dlouhym potleskem. [...] V teto jedinecne historicke prehlidce orchestralni tvorby Vitezslavy Kapralove se ve vzajemnem srovnani prekvapive ukazalo, ze mladistve kompozice predci nektere pozdejsi, snad diky spontannosti, nezkazenosti formalnim vzdelanim a neproduktivni sebekritikou. Vitezslava Kapralova byla zrejme nejsilnejsi tam, kde jeji mimoradny talent nebyl nikym usmernovan a omezovan.
From a review by Martin Flasar for Brnensky denik, February 21, 2015.

vitezslava Kapralova. Prakticka oslava stoleteho vyroci
Koncert zahajila Suita rustica, tedy venkovska ci lidova svita – vesele az bezstarostne dilo, ktere svym duchem pripomene Daria Milhauda. [...] V nasledujici Partite pro klavir a smycce se obsazeni smrsklo na komorni orchestrik, ktery se v mizerne akustice Janackova divadla zvukove úplne ztracel a opravdu si netroufam rict, co bylo hlavni pricinou. Na akusticke podminky bych si tady vsadil stejne jako na ne dost plnokrevny vykon orchestru. [...] Prvni puli koncertu uzavrelo Concertino pro housle, klarinet a orchestr, mozna nejpozoruhodnejsi skladba celeho vecera ve smyslu osobitosti. Solove party hrali clenove Filharmonie Brno Pavel Wallinger (housle) a Lukas Danhel (klarinet), jejich dialog tahl celou skladbu dopredu, orchestr byl take probuzenejsi. Druhou polovinu vecera zahajil Klavirni koncert, dilo, kterym Kapralova absolvovala konzervator. Orchestr se rozrostl do velkeho obsazeni, charakter skladby je tradicni, vane z ni predevsim duch pozdniho romantismu. Zvuk Filharmonie Brno ve velkem obsazeni zhutnel, orchestr celkove jaksi ozil, bylo poznat, ze mu tento typ repertoaru vice sedi, je v nem doma a snad dilo samotne i lepe zna. [...] Vecer zavrsila oblibena a vcelku casto uvadena Vojenska symfonieta, ktera uz se nesla v duchu poprestavkoveho oziveni. [...] Koncert nakonec diky druhe polovine dopadl prakticky dobre, ale prece jen se nemohu zbavit dojmu, ze si ve Filharmonii Brno se stoletym vyrocim skladatelky bud nevedeli rady, nebo se jim nezabyvali v dostatecne mire. Takze jsme oslavili Vitulku, zenu, na jednom orchestralnim koncertu se zahralo vsechno – vlastne takrka vsechno – a posluchac mohl byt takrka spokojen. Filharmonie Brno si muze odskrtnout splnenou povinnost, ale do zlateho fondu to nebylo ani prakticky, ani takrka.
From a review by Boris Klepal for Brno mesto hudby, February 20, 2015.